Hlasování - 3. kolo prázdninové megasoutěže

30. srpna 2009 v 20:15 | Folmíci: Lola, Filip, Honza |  Megasoutěže
Je tady hlasování posledního, 3. kola prázdninové megasoutěže! Do tohoto kola se sešli 4 příspěvky. Hlasujte o ten nejlepší!!!

Bodování bude stejné jako v 1. a 2. kole.
Podle ankety budou autoři textů ohodnoceni takto:
1. místo - 40 folmíčků
2. místo - 30 folmíčků
ostatní - 20 folmíčků


Hlasování končí 6.9.2009 v 24:00
___________________________________________________________

!!!!!!!!!!!!!!!!POZOR!!!!!!!!!!!!!!!!
JE ZAKÁZÁNO JAKÉKOLI OVLIVŇOVÁNÍ PRŮBĚHU HLASOVÁNÍ NA INTERNETU!!! NAPŘ. ODKAZ NA HLASOVÁNÍ NA BLOGU, ODKAZ NĚKDE VE FÓRU, PŘES E-MAIL, V KOMENTÁŘÍCH, NA CHATU......
V PŘÍPADĚ, ŽE ODHALÍME PORUŠENÍ TOHOTO ZÁKAZU, BUDE PRÁCE VYLOUČENA ZE SOUTĚŽE!
___________________________________________________________
___________________________________________________________

N-OSTALGY : "Koně = zábava?"

blog: n-ostalgy.blog.cz

"Není to zas až tak dávno, co jsme byli na koních. Bylo tehdy moc hezké počasí, takže jsme si řekli, proč ne? Jeli jsme autobusem asi půl hodinky na ranč. Na autobusovou zastávku nás přišel přivítat pán, který nám prozradil, že nás bude provázet. Mnoho nás nebylo - asi pět dospělých a šest dětí. Šli jsme do výběhu kde bylo spoustu koníku, opravdu malinkatých hříbátek ale také spoustu dospělých hřebců. Někdo z naší "smečky" se zeptal:,,A budeme se na nich smět povozit?" "Pán od koní" jak jsme mu začali po chvilce přezdívat se na nás podíval a pak řekl, že ano, ale až po celé prohlídce. Byli jsme nadšení a vesele jsme štěbetali, jaké to asi bude. Rodičům rozdal přihlášky a dětem řekl, že teda můžeme jet. Já si vybrala poníka Lauru, byla to moc hezká, postarší hnědá klisnička. Prý měla před rokem hříbátko, ale že už se na ní smí jezdit. Tak jsem si na ní "vyskočila" a protože byla malinká, nemusel mi ani nikdo pomáhat. Pohodlně jsem se usadila. A víte co? Je pravda, když se říká, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu. Byla to n-á-d-h-e-r-a! Viděla jsem malé kopečky a nějaké jezírko, opravdu úchvatný výlet. Museli mě vodit, ne proto, že bych mohla spadnout, ale prostě se to tak "muselo". V podstatě pro větší bezpečnost. Tak mě tedy vodila nějaká holčina, asi o tři roky starší než já. Laura byla takový flegmatik - jela pomalu, tu a tam se najedla slámy, od které se jí ta dívka snažila odtrhnout. Spokojeně si přežvykovala a nic jí nevyrušilo - dokonce ani štěkající psi. Kliďas Laura by si tedy jezdila dál, ale my už museli jít. Ale že to byl, panečku, kouzelný zážitek!"

___________________________________________________________

Žužik : "Viklany"

blog: aneta01.blog.cz

Byli jsme s táborem na celodenním výletu. Bylo tam hezky.Šli jsme do kamenného města.Bylo tam hodně kamenů.Viděli jsme Viklany. To byli dva kameny který stáli na sobě.Potom tam byl jeden kámen a tem se jmenoval Dědek a druhý který se jmenoval Babka.Vedoucí po Babce zkoušeli lézt ale nešlo jim to protože kámen byl kluzký.My děti jsme to chtěli zkusit ale vedoucí nám to nedovolili protože jsme mohli spadnout.


___________________________________________________________

Týnka : "Pampers a hodně divná věc"


Tak tohle je můj zážitek z djerbského letište.
Všechno začalo cestou na letiště............Jeli jsme si v autobuse a najednou řidič naco zakřičel, takže se všichni lekli , jedna holčička se z toho pozvracela a náký mimino začalo bulet. Samozřejmě všichni chtěli vědět co to ten arab říká jenomže já která uměla říct jenom
šukran a myš myš jsem mu samozřejmě neruzuměla(no vlastně nikdo,jenom delagátka).
Tak nám delagátka řekla že máme vystoupit a jít až k letišti (1 kilometr,ale s taškama a ve vedru je to dost fuška).No tak jsme šli na latišti jsme vyřídili potřebné věci a šli do obchodu ,
Mě samozřejmě boleli nohy tak jsem si potřebovala někam sednout.
A uviděla jsem několik balíků Pampers , tak jsem si řekla ono tomu nic nebude a sedla jsem si,jenže onon už to bylo naprasklý i ty pod tím takže se pode mnou vyvalila hromada Pampersek!!!Tak jsem hned vstala koukala na to a modlila se at to nemusíme platit protože to byla axtra
mega balení a jeden pytel stál 20 euro a tech rozbitejch pytlů bylo asi 20.
No samozžejmě že si toho všimila nějaká holčička (asi tříletá) se zapatlanýma rukama musela do toho hned skočit (a upatlat to).Hned potom k tomu přiběhla moje mamka
a dívali jsme se všichni čtyři (jako mamka,já,holčička a její maminka) na tu spoušt.
A potom přiběhla prodavačka a taky stála
jako opařená u toho a potom……….Se začala strašně smát že tím nakazila ostatní a hrozně jsme se smáli a pak nám ta paní dala náký pampers (každýmu) a tak máe doma dost velkou zásobu Pampers…..
ALE (proč musí být furt to ale) když jsme přišli k ostatním tak s těch veselích lidí se stali smutní nejdřív mlčeli a potom k nám přišel najaký pán a řekl:kdybychom sem přišli o půl hodiny pozdějc byli by jsme mrtví ,to že se ten autobus porouchal nebyla náhoda.Tak abych to řekla úplně:Ta cesta na letiště nám trvala asi 40 minut a předtím tam někoho zabili, několik lidí.ikdo nechtěl k tomu nic víc říct.V té chvíli mi málem vyhrkli slzy , v takových chvílích myslí člověk na to jak je ten život krásnej.Od té doby ještě víc věřím na záhrobí……
JÁ MYSLÍM, ŽE TO, ŽE JSME PŘEŽILI, NEBYLA NÁHODA!!!

___________________________________________________________

June : "Cesta do Tropical Islands"


Jeli jsme dlouhou cestu z Čech do Německa na místo zvané Tropical Islands.
Cesta byla opravdu dlouhá, nám to však nevadilo. Bavili jsme se, smáli a povídali historky. Taťka se na mě podíval a šibalsky mrknul. Řekl, že začne povídat pohádku. Věděla jsem, co tím myslel. V příběhu jsme se oba vystřídali. Chcete ho slyšet? Věřte, že nebudete litovat. Tady je :

Zvířátka v lese si řekla, že nebudou v lese (s prominutím) kadit. Byl to velice přísný zákaz, který neměl být porušován. Tu si medvěd takhle šel po lese a neskutečně se mu chtělo na velkou. Nestihl to a tak potřebu vykonal za stromem. Vykoukl na něj zajíc.
"Medvěde, co to děláš?"
"Eeee nic. Já jenom …jsem se sem vykadil."
"Příště to nedělej!""
Medvěd to však další den znovu nestihne.
"Medvěde, co tam děláš?!" Ptal se naštvaný zajíc.
"Eeee nic. Já jenom …jsem se sem vykadil."
"Příště to nedělej, to tě opravdu vyrazíme z lesa!"
Další den nepoučitelný medvěd vběhl za křoví a znovu vykonal potřebu. Když slyšel zajícovi kroky, uchopil výkal do ruky a skryl ho. Podezíravý zajíček se před něj postavil a ptal se :
"Medvěde?"
"Ano?"
"Co máš v té ruce?"
"Eeeee …motýla…"
"Uka !"
Smutný medvěd otevřel dlaň s výkalem a povídá:
"Jéééé von se pokadil!"


Medvěd šel před soud. Když ho chtěli vyhnat ,zachránil se na poslední chvíli se slovy :
"Tak postavíme kadibutku ! Potom už nebudu kadit po lese , přísahám."
A postavili jí. Další den však měla rozmlácené dvěře.
"Kdo to byl ?!" Ptal se zajíček.
"Já bych o tom něco věděla." Špitla veverka . "Někdo mě vzal ,utřel se se mnou a vyhodil mě dveřmi ven."
A tak to spravili. Druhý den ale zase měla rozmlácené dvěře.
"Já bych o tom něco věděla." Špitla liška. "Někdo mě vzal, utřel se se mnou a vyhodil mě dveřmi ven."
Opět spraveno. Další den je potkalo horší překvapení - kadibutka byla rozmlácena tak, že z ní zbily jen třísky.
"Kdo to byl?!!" Ptal se rozhořčený zajíc …žíly na čele mu vztekle pulsovaly.
"Já bych o tom něco věděl …." Špitl ježek.


Podle výpovědí všech tří svědků to byl zas ten zpropadený medvěd! Měli toho po krk! A tak rozdělili les na dvě půlky : Bílí les a černý les. V bílém lese žili medvědi a v černém ostatní zvířátka. Medvědi si tudíž mohli v černém lese kadit kde chtěli a mohli při tom spokojeně chodit do bílého lesa. Z bílého lesa však ostatní zvířátka do černého nesměla.
Šel si tedy medvěd bílím lesem a potká králíčka.Který ho přemlouvá ,ať ho s sebou do černého lesa vezme. Přemlouvá ho týdny. Po dlouhém přemlouvání medvěd souhlasí a strčí si ho do břišní kapsy od monterek. Nepočítaly ale s hlídači.
"Medvěde ,co máš v té kapse ?!" Křikl naštvaný zajíc. Zase ten medvěd!
"Ále nic …"
"Co tam máš ?!"
A medvěd s tvrdým bušením do břicha povídá :
"Tady mám fotku králíka."
Za smrt králíka dostal medvěd vyhnanství z lesa do lidského města. Medvěd se už nikdy nesměl vrátit.


V autě se rozléhal hlasitý smích. Povídání bylo složeno z více vtipů o zvířátkách žijících v lese. Byl to opravdu jedinečný zážitek! Pobavili jsme se všichni. Jedno může být jisté - tím, že medvěd odešel z lesa, to jistě neskončí.

___________________________________________________________
___________________________________________________________


Dodatek: Hlasování zlobí, je nutné pro kliknutí na vašeho "favorita" stránku zaktualizovat.


 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Čí příhoda tě nejvíce zaujala?

N-ostalgy
Žužik
Týnka
June

Komentáře

1 Folmíci Folmíci | 30. srpna 2009 v 22:12

Přátelé, rozvíjet jakoukoli diskuzi ohledně hlasování v této megasoutěži je nepatřičné!!! Proto byly komentáře smazány.A další zde zakázány!!!
Jen jedna poznámka - Dobrovolně jste se rozhodli, jestli bude váš příspěvek do soutěže krátký nebo dlouhý... Tak teď prosím nikoho nenuťte ani nepřesvědčujte o tom, co si má číst či nikoli a zda celé nebo kousek. Pokud se to bude kdekoli opakovat, diskvalifikujeme vás ze soutěže. :-!  :-!  :-!

2 Folmíci Folmíci | 30. srpna 2009 v 22:22

Takže teď už :-x  :-x  :-x  :-x  :-x  :-x  :-x  :-x

Komentáře jsou uzavřeny.